Než se skupina pustila do práce, bylo žákům vysvětleno, že vyvěšením budky péče o opeřence zdaleka nekončí. Dozvěděli se, že, ptačí hnízda jsou často plná parazitů (blech, roztočů), kteří by v nové sezóně ohrožovali mláďata, a že odstraněním starého materiálu se uvolní prostor pro novou stavbu a sníží se riziko přenosu chorob. Žáci se naučili rozeznat kvalitní budku – musí být ideálně z neohoblovaných prken, mít správný průměr vletového otvoru a otevíratelnou střechu či stěnu pro snadnou údržbu.
Během čištění děti s napětím sledovaly, kdo v uplynulém roce budky obýval. Podle zbytků hnízdního materiálu se podařilo identifikovat hned několik druhů:
- Sýkora koňadra: Naše největší sýkora, která si staví hnízda z mechu a vystýlá je srstí.
- Sýkora modřinka: Menší příbuzná, jejíž hnízda byla jemněji propracovaná.
- Brhlík lesní: Mistr tesař, který si vletové otvory často zmenšuje nánosem bláta.
Největší pozdvižení však vyvolala kontrola budky typu rehkovník. Místo jemného peří čekal na děti bizarní nález – prasečí nožka, kterou si tam nejspíš uložila kuna.
Díky pracovitosti našich žáků jsou nyní děčínské parky připraveny na novou hnízdní sezónu. Všem účastníkům děkuji za účast a pomoc a budu se těšit v příštím roce.
Mgr. Lukáš Bartoň
